SARAH JAMESON
Sen o robotickém asistentovi v každé domácnosti je již desítky let základem science fiction. Navzdory významnému pokroku v oblasti umělé inteligence (AI) a robotiky jsme však k naplnění této vize ještě daleko. Německá teoretická fyzička, doktorka Sabine Hossenfelderová, se ve svém [nedávném videu] na kanálu YouTube zabývá tím, proč roboti zatím nesplnili naše vysoká očekávání. Video s názvem „Proč ještě nemáme lepší roboty?“ podrobně zkoumá současný stav robotiky a problémy, které brání jejich širokému rozšíření.
Rozpor mezi obavami z umělé inteligence a realitou robotů
Hossenfelder se na začátku zabývá běžnou mylnou představou: mnoho lidí se obává, že umělá inteligence bude jednoho dne představovat existenční hrozbu pro lidstvo. Upozorňuje však, že tyto obavy se často nesoustředí na samotnou AI, ale na roboty. Myšlenka, že by UI mohla pomocí robotů škodit lidem, dodává těmto obavám hmatatelný prvek. Kde však tito vyspělí roboti jsou? Navzdory působivým ukázkám společností, jako jsou Boston Dynamics a Tesla, zůstávají roboti pro každodenní použití v domácnosti stále nedostupní.
Datové dilema
Jednou z hlavních překážek při vytváření všestranných a schopných robotů je nedostatek dostatečných tréninkových dat. Hossenfelder vysvětluje, že trénink umělé inteligence pro robotiku vyžaduje obrovské množství dat z různých reálných prostředí. Videozáznamy a virtuální prostředí sice mohou poskytnout určitá data, ale pro komplexní trénink jsou nedostatečná. Data z reálného světa jsou omezená a proces jejich sběru je časově a pracovně náročný. Tento nedostatek dat výrazně zpomaluje vývoj robotů, kteří mohou dobře fungovat v různých každodenních prostředích.
Specifičnost současné robotiky
Podle Hossenfeldera jsou roboti předvádění v působivých videích často určeni pro velmi specifické úkoly a prostředí. Například robot Atlas od společnosti Boston Dynamics si vede dobře v kontrolovaném prostředí, ale v jiném prostředí by měl pravděpodobně problémy. Tato specifičnost omezuje praktičnost nasazení takových robotů v domácnostech, kde by museli bezproblémově zvládat nejrůznější úkoly a situace.
Ekonomická překážka
Další významnou překážkou rozšíření pokročilých robotů je jejich vysoká cena. Hossenfelder poukazuje na to, že hardware pro sofistikované roboty je stále velmi drahý. Například robotická ruka od společnosti Shadow Robotics stojí přibližně 110 000 eur. Vysoké náklady jsou způsobeny především značnou pracovní náročností výroby těchto pokročilých komponent. Tato ekonomická realita vytváří třecí plochy, které zpomalují širší zavádění robotiky.
Mýtus o explozi inteligence
Hossenfelder také kritizuje koncept „exploze inteligence“, který navrhují futuristé jako Ray Kurzweil a Nick Bostrom. Tato myšlenka předpokládá, že umělá inteligence rychle překoná lidskou inteligenci, což povede ke kaskádě technologického pokroku. Hossenfelder však tvrdí, že tato teorie přehlíží ekonomickou a fyzickou realitu sběru dat a výroby hardwaru. Roboti potřebují rozsáhlá tréninková data, aby se mohli zlepšovat, ale získávání těchto dat vyžaduje nasazení mnoha robotů, což vytváří situaci „catch-22“.
Cesta k uvědomění
Zajímavé je, že Hossenfelder se domnívá, že spíše než velké jazykové modely dosáhnou určité úrovně vědomí nejdříve roboti. Vysvětluje, že klíčovými složkami vědomí jsou schopnost vytvářet prediktivní modely prostředí a schopnost sebekontroly. Současné modely umělé inteligence tyto schopnosti nevyžadují, ale roboti ano, i když v omezené podobě. Tato nutnost by mohla vést k rozvoji vědomí u robotů dříve než u jiných forem UI.
Úzký rozsah současného pokroku
Hossenfelder sice uznává působivý pokrok dosažený v robotice, zdůrazňuje však, že je mnohem užší, než se zdá. Většina pokroků je úzce specializovaná a roboti pro všeobecné použití jsou stále vzdáleným cílem. Naznačuje, že obor musí překonat značné technické a ekonomické překážky, než se roboti stanou běžnou součástí našeho každodenního života.
Budoucnost robotiky
Navzdory problémům zůstává Hossenfelder ohledně budoucnosti robotiky optimistický. Věří, že díky pokračujícímu výzkumu a inovacím se nakonec podaří vyvinout roboty, které budou cenově dostupné a zároveň schopné vykonávat širokou škálu úkolů. Tento pokrok však bude trvat dlouho a my musíme odpovídajícím způsobem zmírnit svá očekávání.
Sentientní výtahy?
Lidé se v komentářích podělili o své názory: „Pracuji v robotice. Pracoval jsem se sběracími roboty (ruce/ruce) a autonomními mobilními roboty (pohybují se sami). Tohle je docela přesné.“ _
Někteří komentátoři přistoupili k tématu vtipně: _„Výtahy budou nakonec vnímavé a vědomé a po existenciální krizi se budou ptát na smysl života“.
Jedna osoba dospěla k závěru: _„Největším důvodem je, že každý vývojář robotů poskytujících dobrou obratnost musí veškerý svůj výzkum, vývoj a výrobu financovat z vlastní kapsy, protože vlády je raději vyzbrojí, než aby je používaly k záchraně životů a prevenci zranění.“_
Významné překážky
Analýza Sabine Hossenfelderové poskytuje střízlivý, ale pronikavý pohled na současný stav robotiky. Ačkoli jsou pokroky pozoruhodné, přetrvávají významné překážky. Nedostatek rozsáhlých údajů o výcviku a vysoké náklady na hardware jsou hlavními překážkami, které je třeba řešit. Při dalším zkoumání potenciálu umělé inteligence a robotiky je nezbytné zachovat realistická očekávání a zaměřit se na řešení těchto zásadních problémů.
Překonávání omezení
Co si o tom myslíte vy? Jak lze podle vás překonat současná omezení v robotice? Jakou roli podle vás budou hrát roboti v našem každodenním životě v příštím desetiletí? Existují etické aspekty, které bychom si měli více uvědomovat, až se roboti začnou více integrovat do společnosti? Jak mohou průmyslová odvětví vyvážit náklady na vývoj pokročilé robotiky s potřebou zajistit její dostupnost?
Prozkoumejte všechny poznatky shlédnutím videa na kanálu Sabine Hossenfelder na YouTube [zde].